Atletický klub Blansko Dvorská

Tradiční závod v Černé Hoře se odehrál i za hojné účasti atletů z našeho atletického oddílu. Některé tratě byly pro běžce poněkud nezvyklé, zejména svou délkou, nicméně všichni se závodění zhostili se ctí a měli pak v cíli zaslouženou radost. Kdo si vybojoval nějakou medaili, tak tomu jistě patří gratulace. Kdo tak úspěšný nebyl, tak nemusí zoufat. Závodit se bude i dál a třeba to vyjde příště.

Na velmi dlouhou trať se ve své kategorii postavily mladší žákyně  Martina Sedláčková a Beáta Sedláčková. Bylo to rovných 1.000 metrů a tedy jeden okruh kolem rybníka a potom ještě obrácený návrat do cíle. Na startu bylo devět děvčat a Marťa i Bea se snažily držet na špici. Poněkud jim utíkaly dcery Chaloupkovy z SK SKOL Brno a jedna závodnice z Černé Hory, ale holky se nevzdaly a bojovaly až do cíle. Pro Beu to byla bronzová medaile a Marťa si mohutným finišem doběhla pro 4. místo. Na stejné trati v kategorii žáků to měl Ríša Kacetl podstatně jednodušší. Ne, že by běžel snazší závod, ale startovní pole se po startu hodně rozsypalo a Ríša si svou druhou pozici bezpečně hlídal. Jeho soupeř v čele si vybudoval dostatečný náskok a Ríša by se mohl rozkrájet a prostě nebylo možné tento náskok stáhnout. Stejně tak měl dostatečný náskok na závodníka za ním a tak si v klidu doběhl pro stříbro.

Velmi silně byla obsazena kategorie přípravky – dívky. Na děvčata čekalo 850 metrů kole rybníka. Toto byla opravdu velká porce a zvláště ročníky 2014 s tím hodně bojovaly. Děvčat bylo na startu 12 a naše barvy hájily Ema Kotlánová, Daniela Kratochvílová, Simča Kacetlová a Adélka Navrátilová. Holky po startu vyrazily jak vítr a snažily se urvat do nejlepší pozici na běh po hrázi. Tam je totiž úzká pěšinka a do trávy se nikomu moc nechtělo. Na čelo se prodrala Ema Kotlánová, která svou pozici uhájila až do cíle a byla zlatá. Zanedlouho po ní doběhla i Danielka Kratochvílová, která vybojovala úžasnou bronzovou medaili. V konkurenci děvčat z ročníku 2013 to je parádní výkon. Na trati jsme pak ještě měli Adélku Navrátilovou, která si doběhla pro 7. místo a Simču Kacetlovou, která doběhla na 8. místě.

V chlapeckých přípravkách na stejné trati jsme měli pouze jednoho zástupce – Patrika Buše. Pro něj to možná bylo už hodně dlouhé. Sedí mu spíše tratě kolem 300 metrů, ale Patrik se toho nebál a běžel odhodlaně. Jeho největší soupeř mu na posledních sto metrech trochu odskočil a ve finiši už to bohužel nestihl. Navíc musel hodně bojovat o své druhé místo, protože soupeř, kterého si „vezl na zádech“, zle dotíral. Povedlo se však, a Patrik má stříbro.

Na distanci 600 metrů jsme v kategorii dívek měli Barču Královou. Barunka byla úplný diblík oproti ostatním děvčatům, ale nebála se toho a obě kolo kolem hřiště obkroužila statečně. Bylo z toho velmi pěkné 4. místo a pokud se nepletu, tak Barča doběhla s úsměvem. A tak to má být.

Na poloviční trati – 300 metrů, jsme pak měli zástupce jak mezi hochy, tak i mezi dívkami. Děvčata byla ve dvou – Táňa Kraváčková a Apolenka Kratochvílová. Obě běžely velmi zodpovědně a Táňa přidala i rychlost. Nejvyšší stupínek byl přeci jen dost vysoko, ale na stříbro si šáhla celkem s přehledem a měla velkou radost. I když v případě Táni jsou emoce ukryté pod neměnným obličejem, asi jako to má Chuck Noris. Zato Apolence se úsměv na tváři objevuje velmi často, občas ho vystřídá drobné překvapení až lehké zděšení, které je ihned nahrazeno šibalským úsměvem. Jen pozor na vyplazený jazyk. Ten je potřeba při atletice schovat, jinak by mohlo dojít k bolestivému zranění.

Ve stejné kategorii jsme měli již avizovaného chlapského zástupce. Běžel Filip Buš a běžel statečně. Kluci si finiš opravdu nechali až do cíle a časomíra tak měla plné ruce práce a bylo náročné vše řádně vyhodnotit. V první moment to vypadalo, že Filda doběhl na bednu, ale uteklo mu to jen těsně a bere 4. místo. Nepopulární brambory ho však nemuseli tolik mrzet. V Černé Hoře se totiž odměny rozdávají na rozšířeném podiu – tedy nejlepších pět.

Byl to opět krásný pohled na všechny naše závodníky. A také na jejich nové dresy. V kuloárech byly slyšet pochvalné připomínky, jak to dětem ze Dvorské moc sluší.

Když se v Černé Hoře pomalu končilo, tak na druhé straně Moravy – v Ostravě, se pomalu začínalo. Ema Králová se účastnila Mistrovství Moravy a Slezska dorostenek a juniorek. V plánu bylo zaběhnout 100 a 200 metrů a samozřejmě skok daleký. Z rozběhů na 100 metrů se pátým nejlepším časem nominovala do finále, ale protože finále této disciplíny kolidovalo s finále dálky, tak si nechala zapsat DNS (did not start). A bylo to velmi moudré. Z prvních tří pokusů v dálce to bylo vždy za značku pěti metrů a z druhého místa šla do finálové osmičky. Čtvrtým pokusem zapsala 540  cm a šla do průběžného vedení. Její soupeřky zle dotíraly, ale už jí nedokázaly překonat. Ema tak opět ulovila další cenný skalp a z Ostravy veze zlato. Na závěrečnou dvoustovku také nenastoupila. Trošku jí začal bolet stehenní sval, a protože bude závodit o víkendu v Hodoníně, tak potřebovala trochu pošetřit.

Opět jste nám udělali velkou radost a už se nemůžeme dočkat dalších radostných okamžiků v terénu či na atletickém oválu.

Trenéři AK Blansko Dvorská