Atletický klub Blansko Dvorská

Začátek září patří tradičně závodům EKAG, které se konají na krásném atletickém stadionu pod Palackým vrchem v Brně. Letos v trošku netradičním termínu (od soboty do pondělí) naše atletické barvy reprezentovali Ema Králová a Ríša Kacetl. Volba disciplín byla složitá a tak padla nakonec volba na dálku, 60 metrů a 300 metrů v případě Emy Králové a na hod kriketovým míčkem a běh na 60 metrů v případě Ríši. Konkurence ostatní děvčat a chlapců ročníků 2007 až 2011 byla skutečně veliká. Však se jich na start postavilo více jak 7.000.

Pro oba naše aktéry začalo zápolení úvodními kvalifikacemi. V neděli ráno čekal na Ríšu míček. Bylo to velice náročné, protože celé dopoledne pršelo a Richard se s jednotlivými pokusy doslova rval. Pro postup do finále by stačil pokus za 36 metrů, což je v Richardových silách, ale bohužel to nevyšlo. Ríša zapsal jen 31,09 metrů a tak mu brány finále zůstaly zavřené. Obdobně si vedla Ema na kvalifikace na 60 metrů. Sice to není její nejsilnější disciplína, ale rychlostní předpoklady má a tak to zkusila. Ve svém rozběhu dosáhla času 8,64 s, ale na více jak 5. místo v rozběhu to nestačilo a tak se již mohla plně soustředit na kvalifikaci dálky.

Od 13.15 hod. se účastnila bojů o finále v kvalifikační skupině A. Se svým dosavadním osobákem 531 cm byla ve startovní listině v nejlepší desítce. V prvním pokusu to byl lehký přešlap, ale skok vypadal nadějně. Na druhý pokus se Ema pořádně nahecovala a bylo to tam. Zapsala 534 cm a novým osobákem se kvalifikovala na pondělní finále. Poslední pokus jí opět na desce nevyšel, ale po všech ostatních stránkách to bylo perfektní. Pokud by se měřilo, tak by jistě atakovala 550 cm. V rámci kvalifikace se umístila pátá a už zřejmě spřádala taktiku na další den.

V pondělí bylo velmi příjemné počasí. Svítilo sluníčko a příjemně hřálo. Žádný pařák jen vítr byl možná trošku silnější, než by si dálkařky přály. Foukalo spíše proti a tak byly výkony jako na houpačce. Ema při rozcvičování trošku bojovala s rozběhem. Snad to bylo nervozitou, ale nakonec se to vyladilo, a na odraze problém nebyl. Osm závodnic se v sektoru dálky střídalo jak na běžícím páse a pro Emu to bylo zřejmě vražedné tempo. První pokus nebyl moc povedený, ale měřilo se a bylo to 476 cm. Druhý pokus se vydařil lépe a Ema šla na 503 cm. Na třetím pokusu byla znát na Emče jistá únava a opět se nedostala za 5 metrů. Pak následovala přestávka na přeskládaní pořadí a chodilo se od nejhorších po nejlepší. Čtvrtý pokus byl 498 a bylo vidět, že malá přestávka přišla Emě k duhu. Nejlepší pokus přišel od Emči v páté sérii. Deska doslova zaduněla a Ema letěla opravdu pěkně vysoko. A hlavně i daleko. Po změření to bylo kvalitních 513 cm, ale na ty nejlepší to bohužel nestačilo. Medaile se rozdávali až od 530 cm. Šestý pokud byl ve stylu všechno a nebo nic. Pan Král, byl v tomto případě špatným prorokem, když řekl, že to bude přešlap jako blázen. Bohužel se jeho slova naplnila. Ema se rozeběhla jako nikdy před tím a odrazila se až hluboko za odrazovou deskou. Červený praporek tak ukončil její pondělní účinkování a v závodě tak zapsala zmíněných 513 cm. S tímto výkonem vybojovala 7. místo a bylo na ní vidět, že je trošku zklamaná. Medaile ale nevisela tak moc vysoko (daleko). Bronz byl na úrovni jejího osobáku, takže to bylo v jejich silách. Tak uvidíme jak za rok. A hlavně uvidíme, jak si povede na Mistrovství republiky staršího žactva

Po zralé úvaze jsme před finále dálky zrušili účast na běhu na 300 metrů, který se odehrával s jistým skluzem kolem 13.30 hod. Pokud by se ho Ema zúčastnila, tak v dálce by už byla zcela bez šance.

Krátce po dokončení finále dálky čekalo finále i Ríšu. Ten byl nominován na běh na 600 metrů a účastnil se třetího – nejrychlejšího rozběhu. Při dotazu na taktiku jsme Ríšovi poradili, ať se v první dvoustovce drží balíku, nenechá si ho utéct a pak v posledním kole maká, co to půjde. Pokýval hlavou, že rozumí a také podle toho závod rozběhl. Tempo však bylo od úvodu vražedné a Ríša bojoval, jak nejlépe uměl. Na metě 400 metrů už ho však síly začaly pomalu opouštět a cílovou rovinku si doslova protrpěl. Doběhl však a zapsal si čas 2:07,19. V celkovém pořadí se umístil na konci třetí desítky a patří mu velká pochvala za jeho bojovnost. Čas vítězů byl skutečně úplně někde jinde, ale pro Ríšu je to alespoň motivace do dalších let.

Naši atleti se jistě v záplavě dívek a chlapců z mnoha států Evropy neztratili a patří jim velká gratulace k dosaženým výkonům.

A pár obrázků z pondělního zápolení.

https://akbd.rajce.idnes.cz/EKAG_Brno_5._9._2022

Trenéři AK Blansko Dvorská WVWS